POVRCHOVÉ ÚPRAVY DÝHOVANÉHO NÁBYTKU

​

Finálním povrchovým úpravám samotným předchází procesy upravující nejen vzhled, ale i povrch. Například hoblování, broušení, tmelení, impregnace, drásání, frézování či opalování. Každá úprava ovlivní barvu a mechanické vlastnosti dřeva a zajistí jeho jedinečné vzezření. V současnosti jsou na interiérový nábytek a další dřevěné či dýhované prvky používány především tyto dvě varianty povrchových úprav:

 

OLEJE / VOSKY – Historicky používaná úprava, kterou dokazuje právě patina, jíž olejem ošetřené dřevo časem získá. Je ekologičtější variantou. Olejováním dřeva se dnes rozumí nejčastěji natírání oleje nebo vosku štětcem, houbičkou nebo válečkem. K životnímu prostředí je šetrnější olejovaný povrch, neboť olej obsahuje výrazně méně rozpouštědel než lak a většina olejů obsahuje pouze přírodní složky. S ohledem na množství a nebezpečnost odpadů jsou oleje příznivější než laky. Dřevo můžete pod oleje mořit mořidly, nebo použít pigmenty do olejů. Oleje a vosky poskytují ještě jiný lesk, než je tomu u laku, a je možno je upravit na matné, s hedvábným leskem nebo s vysokým leskem. Olejování je technika z těch náročnějších na zpracování. Z estetického hlediska je výhodnější - oleje a vosky jsou vyráběny v různých barvách a odstínech v tisících obchodních značkách u nás i na světě a zajišťují tedy širokou škálu možností na výběr.

 

LAKOVÁNÍ – To, co se v široké veřejnosti nazývá "lakování" je v podstatě lakování bezpigmentovým čirým lakem. Lakování je časově náročná technika úprav povrchů, kdy se způsobem natírání, stříkání nebo „namáčení“ nanáší na povrch i několik jednotlivých vrstev laku. Lakování je méně ekologické k prostředí i k dřevěným materiálům, zpravidla však zajišťuje povrchu vyšší odolnost k mechanickému poškození, než oleje a vosky. Lak může být matný, polomatný nebo lesklý. Laky se dělí podle svého chemického složení na vodní laky, laky z oleje a umělé pryskyřice, laky z uretanu a alkydové pryskyřice a polyuretanové laky (DD-laky). V obytné oblasti by se měly používat výhradně systémy na bázi vody. Všechny dnes běžně nabízené laky jsou bez obsahu formaldehydu.

 

Zajímavostí je, že velké množství exotických dřevin je tvrdší než lak a pak je výhodnější aplikovat olej. Dávat totiž něco měkčího na tvrdší materiál nemá smysl. 

 

Méně používanými povrchovými úpravami dřevěného nábytku jsou pak například šelaková povrchová úprava, moření, lazurování, bělení, patinování či zlacení a stříbření.

 

(zdroj foto: pinterest.com)